Hovězí usně patří mezi nejdůležitější a nenahraditelný materiál v sedlářské, brašnářské, galanterní a obuvnické výrobě. Protože se jedná o poměrně rozsáhlé téma, na které dostáváme řadu dotazů, připravili jsme pro vás průvodce hovězími usněmi. Po jeho přečtení budete o usních vědět víc než Tomáš Baťa. V tomto prvním díle se dozvíte informace o výrobě, třídění a využití usní.
Surová kůže
Surová hovězí kůže vzniká jako vedlejší produkt potravinářského průmyslu. Z chemického hlediska je nezpracovaná hovězí kůže složena z vody (50 – 70 %), bílkovin (v kůži kolagen, v srsti keratin 30 – 35 %), tuků, vosků, popelovin a organických i anorganických nečistot. Kůže je organický materiál náchylný k degradaci, rychle se vysušuje, láme a ve vlhku podléhá hnilobě. Proto se činěním zpracovává na useň.
Vyčiněná kůže = useň
Useň je zpracovaná surová kůže, u které se činěním změnily fyzikálně-chemické vlastnosti. Vyčiněná useň je prodyšná, poddajná, elastická a tvarově stálá, ale i houževnatá a odolná proti opotřebení, působení slabých kyselin a zásad. Má trvalou pružnost, ohebnost a pevnost. Přijímá tělesnou vlhkost, ale současně se může uzavřít proti přílišné vlhkosti. Useň je na dotyk teplá, drsná a má charakteristickou vůni po použitých činících látkách. Každá useň je jedinečná a originální.
Dělení usní
A. Podle živočichů, ze kterých je získána
A1. Hovězina
Získává se většinou z domestikovaných zvířat (tur domácí). Podle stáří zvířete se dále dělí na ročky, jalovičiny, kraviny, býčiny a volovice. Useň je plná, vlákna jsou hustě propletená, většina plochy je jadrná, hustota vaziva je stejnoměrná a boky jsou malé. Výhodou je poměrně velká plocha získané usně.
A2. Teletina
Je kůže telat nebo mladého skotu. Teletiny se vyznačují stejnoměrnou hustotou vaziva a jemným lícem. Jsou menší a jemnější než hověziny. Jejich cena je vysoká a užívají se především na luxusní výrobky.
A3. Vepřovice
Má výraznou lícovou kresbu. Krupon usně je jadrný, krajiny jsou řídké.
A4. Kozina, skopovice a jehnětina
Mají malou pevnost a velikost usně. Používají se hlavně na výrobu rukavic a luxusní čalounění.
A5. Reptilie
Kůže z plazů včetně krokodýlí a tulení. Usně se používají především na luxusní galanterní zboží.
B. Podle způsobu činění
B1. Chromočiněné
Nejmladší a v dnešní době nejpoužívanější způsob činění. Tento způsob činění se používá hlavně při výrobě svrškových obuvnických usní, některých druhů technických a řemenových usní. Chromočinění dělá usně měkké, pevné, trvanlivé, odolné proti vodě, které se dají snadno barvit.
B2. Třísločiněné
Jeden z nejstarších způsobů činění. Činící látky jsou tzv. třísloviny – jsou to organické látky složitě získávané z listů, kůry, kořenů a dřeva stromů. Třísločiněné usně se používají jako těžké usně spodkové, řemenové, sedlářské nebo brašnářské.
B3. Zámišově činěné
Činěné tukem. Tímto způsobem vyčiněná kůže se nazývá „zámišová useň“ – jelenice. V dnešní době se takto činí kůže ze srn, jelenů, daňků, muflonů nebo i antilop a gazel. Mají příjemnou žlutohnědou barvu a používají se na obuvnické podšívky, rukavice, čištění oken, aut a optických přístrojů, ortopedické pomůcky a protézy, technické filtry a membrány a pro hobby účely (indiánské a westernové oděvy). Tukem lze vyčinit téměř jakýkoliv druh kůže
B4. Činěné syntany
Syntany jsou syntetické náhrady rostlinných tříslovin. Usně mají podobné vlastnosti jako usně třísločiněné.
B5. Činěné kamencem (jirchářství)
Činění působením hlinitých solí na kůži. Používá se k činění jemných usní (koziny, skopovice, teletiny) na bílou barvu. Nevýhodou je prakticky žádná odolnost proti vodě.
C. Podle odvětví
C1. Obuvnické usně
Jsou určeny k výrobě obuvi. Jsou to usně vrchové, spodkové, podšívkové, rámové, stélkové.
C2. Galanterní usně
Jsou určeny k výrobě kožené galanterie.
C3. Oděvnické usně
Jsou určeny k výrobě oděvů. Jsou měkké, mají přiměřenou tažnost, vysokou stálost úpravy na světle a vůči otěru.
C4. Technické usně
Jsou určeny pro výrobu technických předmětů jako hnací řemeny, manžety, těsnění.
C5. Čalounické usně
Jsou určeny k výrobě čalouněného nábytku.
C6. Autočalounické usně
Jsou určeny pro vnitřní vybavení luxusních verzí automobilů.
C7. Rukavičkářské usně
Jsou určeny pro výrobu vycházkových rukavic.
C8. Sedlářské a brašnářské usně
Jsou určeny pro výrobu brašnářských a sedlářských výrobků.
D. Podle použití
D1. Oděvní usně
Vyznačují se především měkkostí, přiměřenou tažností, stálostí úpravy na světle a odolností vůči otěru a rovnoměrným vybarvením po celé ploše.
D2. Rukavičkářské usně
Musí být jemné, tažné, pevné, vláčné, příjemné ve styku s rukou. Povrchová úprava je minimální, aby nedošlo ke ztrátě prodyšnosti a ohebnosti. Vyznačují se jemným, hladkým lícem.
D3. Sedlářské usně
Jedná se o těžší, silnější usně s vyšší hustotou usňových vláken a pevností. Mají mít co nejmenší tažnost, nasákavost, vysokou odolnost proti otěru.
D4. Brašnářské usně
Nejsou tak těžké a silné jako sedlářské usně. Musí být odolné proti otěru a stálobarevné.
D5. Obuvnické usně
E. Podle účelu
E1. Vrchové usně (svrškové)
Jsou vysoce ohebné, tažné, pevné, pružné, lehké, prodyšné a tvarově stálé. Musí rovnoměrně odsávat pot a zabezpečit jeho odpařování z boty.
E2. Spodkové usně (podešvové)
Jsou v porovnání s usněmi svrškovými tužší, těžší, tlustší a méně ohebné. Z funkčního hlediska je důležité, aby byly pevné, odolné vůči odírání a dostatečně prodyšné. Usňové podešve se dnes používají na taneční a luxusní módní obuv.
E3. Podšívkové usně
Používají se ke zlepšení tepelných vlastností a k zakrývání svršků. Fyzikálně – mechanické vlastnosti mají stejné jako vrchové usně. Povrchová úprava musí být dokonale odolná proti oděru a stírání barev. Podšívka nesmí být lepkavá, zachytávat nečistoty, patní část je protiskluzová (antislip). Část nerovnosti povrchu podšívkové usně může být zakryta silnější vrstvou povrchové úpravy.
E4. Rámové usně
Speciální velmi pevné usně odolné proti otěru s minimální tažností a nasákavostí.
E5. Stélkové usně
Odolné proti oděru, stálobarevné, hodně nasákavá. Tažná, slabší a méně pevná.