Průvodce hovězími usněmi

Hovězí usně patří mezi nejdůležitější a nenahraditelné materiály v sedlářské, brašnářské, galanterní a obuvnické výrobě. Protože se jedná o poměrně rozsáhlé téma, na které dostáváme řadu dotazů, připravili jsme pro vás průvodce hovězími usněmi. Po jeho přečtení budete o usních vědět víc než Tomáš Baťa. V tomto prvním díle se dozvíte informace o výrobě, třídění a využití usní.

Surová kůže

Surová hovězí kůže vzniká jako vedlejší produkt potravinářského průmyslu. Z chemického hlediska je nezpracovaná hovězí kůže složena z vody (50 – 70 %), bílkovin (v kůži kolagen, v srsti keratin 30 – 35 %), tuků, vosků, popelovin a organických i anorganických nečistot. Kůže je organický materiál náchylný k degradaci, rychle se vysušuje, láme a ve vlhku podléhá hnilobě. Proto se činěním zpracovává na useň.

Vyčiněná kůže = useň

Useň je zpracovaná surová kůže, u které se činěním změnily fyzikálně-chemické vlastnosti. Vyčiněná useň je prodyšná, poddajná, elastická a tvarově stálá, ale i houževnatá a odolná proti opotřebení, působení slabých kyselin a zásad. Má trvalou pružnost, ohebnost a pevnost. Přijímá tělesnou vlhkost, ale současně se může uzavřít proti přílišné vlhkosti. Useň je na dotyk teplá, drsná a má charakteristickou vůni po použitých činících látkách. Každá useň je jedinečná a originální.

Jak se v označení usní vyznat

U jedné usně se může současně kombinovat několik označení. Každé z nich popisuje něco jiného:

• způsob činění – například třísločiněná nebo chromočiněná,
• vrstvu usně – lícová useň nebo štípenka,
• mechanické zpracování – valchovaná nebo nevalchovaná,
• úpravu povrchu – například hladká, broušená, ražená nebo lakovaná.

Useň tedy může být například zároveň chromočiněná, lícová, valchovaná a broušená na nubuk. Jednotlivá označení se navzájem nevylučují, ale doplňují.

Příklad označení	Co to znamená	S čím se můžeme setkat
Třísločiněná, lícová, nevalchovaná	Vyčiněná rostlinnými tříslovinami, se zachovaným lícem, bez změkčení valchováním	Pevná hlazenice na opasky, brašny, sedlářské výrobky nebo ražbu
Třísločiněná, štípenková, nevalchovaná	Spodní vrstva třísločiněné usně bez přirozeného líce	Cenově dostupnější materiál na méně namáhané, pomocné nebo skryté části
Chromočiněná, lícová, valchovaná	Chromočiněná useň se zachovaným lícem, mechanicky změkčená v bubnu	Měkká a poddajná useň na galanterii, obuv, oděvy nebo čalounění
Chromočiněná, lícová, broušená	Lícová useň, jejíž povrch byl jemně obroušen	Nubuk
Chromočiněná, štípenková, broušená	Štípenka s broušeným vláknitým povrchem	Velur ze štípenky
Lícová, korigovaná, ražená	Líc byl částečně upraven a následně opatřen vytlačeným vzorem	Useň s jednotnou kresbou nebo imitací jiného povrchu
Lícová nebo štípenková, ražená a povrchově upravená	Do povrchu je za tepla a tlaku vytlačen jemný křížový dezén a následně je nanesen ochranný finiš	Saffiano, často používané na kabelky, peněženky a galanterii
Lícová nebo štípenková, ražená	Do povrchu je vytlačen dezén napodobující jiný druh kůže	Hovězí useň např. s krokodýlím, hadím nebo ještěřím vzorem
Štípenková, povrchově upravená	Štípenka s nástřikem, nánosem nebo vytlačeným dezénem	Materiál vzhledově připomínající lícovou useň
Lícová, lakovaná	Lícová useň opatřená výrazně lesklou krycí vrstvou	Lakovaná useň

Uvedené příklady jsou orientační. Výsledné vlastnosti usně neurčuje jen způsob činění a vrstva, ale také tloušťka, druh kůže, barvení, broušení, valchování a povrchová úprava. Stejná základní kombinace proto může mít více různých podob a obchodních názvů.

Dělení usní

A. Podle živočichů, ze kterých je získána

A1. Hovězina

Získává se většinou z domestikovaných zvířat (tur domácí). Podle stáří zvířete se dále dělí na ročky, jalovičiny, kraviny, býčiny a volovice. Useň je plná, vlákna jsou hustě propletená, většina plochy je jadrná, hustota vaziva je stejnoměrná a boky jsou malé. Výhodou je poměrně velká plocha získané usně.

A2. Teletina

Je kůže telat nebo mladého skotu. Teletiny se vyznačují stejnoměrnou hustotou vaziva a jemným lícem. Jsou menší a jemnější než hověziny. Jejich cena je vysoká a užívají se především na luxusní výrobky.

A3. Vepřovice

Má výraznou lícovou kresbu. Krupon usně je jadrný, krajiny jsou řídké.

A4. Kozina, skopovice a jehnětina

Mají malou pevnost a velikost usně. Používají se hlavně na výrobu rukavic a luxusní čalounění.

A5. Reptilie

Kůže z plazů včetně krokodýlí a tulení. Usně se používají především na luxusní galanterní zboží.

B. Podle způsobu činění

B1. Chromočiněné

Chromočinění je nejmladší a v současnosti nejpoužívanější způsob činění usní. Při tomto procesu se používají sloučeniny chromu, díky nimž bývá výsledná useň měkká, poddajná, pevná, trvanlivá a dobře se barví. Ve srovnání s běžnou třísločiněnou usní zpravidla lépe snáší vlhkost. Chromočiněné usně (nebo-li chromky) se proto často používají při výrobě obuvi, oděvů, čalounění, technických výrobků a některých druhů řemenů.

B2. Třísločiněné

Třísločiněná useň je vyčiněna pomocí rostlinných tříslovin, které se získávají například z kůry, dřeva, listů nebo plodů některých rostlin. Třísločinění patří k tradičním způsobům zpracování kůže. Výsledná useň bývá zpravidla pevná, tvarově stabilní a dobře se hodí k barvení, ražbě a tvarování.

Třísločiněná useň může být lícová i štípenková. Způsob činění totiž neurčuje, z jaké vrstvy kůže useň pochází.

B3. Zámišově činěné

Činěné tukem. Tímto způsobem vyčiněná kůže se nazývá „zámišová useň“ – jelenice. V dnešní době se takto činí kůže ze srn, jelenů, daňků, muflonů nebo i antilop a gazel. Mají příjemnou žlutohnědou barvu a používají se na obuvnické podšívky, rukavice, čištění oken, aut a optických přístrojů, ortopedické pomůcky a protézy, technické filtry a membrány a pro hobby účely (indiánské a westernové oděvy). Tukem lze vyčinit téměř jakýkoliv druh kůže.

B4. Činěné syntany

Syntany jsou syntetické náhrady rostlinných tříslovin. Usně mají podobné vlastnosti jako usně třísločiněné.

B5. Činěné kamencem (jirchářství)

Činění působením hlinitých solí na kůži. Používá se k činění jemných usní (koziny, skopovice, teletiny) na bílou barvu. Nevýhodou je prakticky žádná odolnost proti vodě.

C. Podle vrstvy usně

Lícová useň

Lícová useň pochází z vrchní části kůže a zachovává si přirozenou lícovou vrstvu. Na jejím povrchu mohou zůstat póry, jemné vrásky, jizvy a další přirozené znaky původní kůže. Díky zachovanému líci bývá zpravidla pevnější a odolnější než štípenka.

Štípenka

Štípenka vzniká horizontálním oddělením spodní vrstvy usně. Nemá přirozený líc, protože ten zůstává na vrchní lícové části. Její povrch je proto vláknitější a podle zamýšleného použití může zůstat broušený, například jako velur, nebo se dále upravuje barvením, nástřikem, nánosem či ražením. Těmito úpravami lze povrch sjednotit nebo vytvořit dezén napodobující lícovou useň.

Povrchová úprava však ze štípenky neudělá lícovou useň. Štípenka bývá obvykle cenově dostupnější a zpravidla méně odolná při dlouhodobém ohýbání, oděru a silném mechanickém namáhání. Využívá se proto především na méně namáhané, pomocné nebo skryté části výrobků, případně tam, kde je důležitější nižší cena než maximální životnost materiálu.

Mezinárodní označení kvality a úpravy líce

Při nákupu kožených výrobků se často setkáme s anglickými výrazy full grain leather, top grain leather, split leather a bonded leather. Nejde však o čtyři stejně rovnocenné druhy usně. První dva názvy označují lícovou useň, třetí štípenku a poslední materiál vyrobený ze zbytků nebo vláken usně spojených pojivem.

Full grain leather – useň s neobroušeným přirozeným lícem

Full grain leather je lícová useň, jejíž přirozený povrch nebyl zbroušen ani jinak výrazně korigován. Mohou na něm proto zůstat póry, vrásky, jizvy nebo další přirozené znaky původní kůže.

Zachovává si celou lícovou vrstvu a zpravidla patří mezi nejodolnější a nejhodnotnější druhy usní. Při používání se její vzhled přirozeně mění a může získávat patinu.

Top grain leather – lícová useň s upraveným povrchem

Top grain leather rovněž pochází z vrchní lícové části kůže. Její povrch však může být lehce zbroušen nebo jinak korigován, aby se odstranily či zakryly nerovnosti a vzhled byl jednotnější. Poté může být barvený, pigmentovaný nebo opatřený další povrchovou úpravou.

Stále jde o lícovou useň, nikoliv o štípenku. Ve srovnání s full grain leather má zpravidla více upravený a sjednocený povrch.

Split leather – štípenka

Split leather je anglické označení pro štípenku, tedy spodní vrstvu usně vzniklou jejím horizontálním rozdělením. Podrobnější popis jejích vlastností, povrchových úprav a použití je uveden výše v části Štípenka.

Bonded leather – materiál z kožených vláken

Bonded leather se vyrábí z rozmělněných kožených vláken nebo zbytků, které se spojují pojivem a nanášejí na podklad (převážně na textil). Povrch bývá upraven tak, aby připomínal useň.

Nejde o celistvou lícovou useň ani o štípenku. Podíl kožených vláken a složení materiálu se mohou lišit, proto nelze jeho kvalitu určit pouze podle názvu bonded leather.

---

Zjednodušeně:
Full grain = přirozený, nekorigovaný líc.
Top grain = zachovaný, ale upravený líc.
Split leather = štípenka bez přirozeného líce.
Bonded leather = materiál z kožených vláken nebo zbytků spojených pojivem.

D. Podle mechanického zpracování

Valchovaná useň

Při valchování se useň mechanicky změkčuje v rotujícím bubnu. Stává se měkčí a poddajnější a na jejím povrchu se může více zvýraznit přirozená struktura.

Nevalchovaná useň

Nevalchovaná useň tímto procesem (valchováním) neprošla. Zpravidla si zachovává větší tuhost, hladší povrch a lepší tvarovou stálost.

E. Podle úpravy povrchu

Hladká useň

Má souvislý povrch bez vlasu. Může si zachovávat přirozenou kresbu, póry, vrásky nebo další znaky původní kůže.

Nubuk

Vzniká jemným broušením lícové strany usně. Má krátký, jemný vlas a na dotek působí sametově.

Velur

Má broušený rub usně nebo povrch štípenky. Jeho vlas bývá zpravidla výraznější a hrubší než u nubuku.

Lakovaná useň

Je opatřena hladkou, výrazně lesklou krycí vrstvou. Ta zakrývá přirozený povrch usně a vytváří typický lakovaný vzhled.

Ražená useň

Do povrchu je tlakem vytlačený vzor nebo struktura. Může jít o pravidelnou kresbu i o dezén napodobující například krokodýlí, hadí nebo ještěří kůži.

Saffiano

Useň s typickou jemnou křížovou strukturou vytvořenou ražením za tepla a tlaku. Povrch bývá opatřen ochrannou úpravou, díky které dobře drží tvar a lépe odolává běžným škrábancům, nečistotám a vlhkosti.

Pull-up useň

Je napuštěna větším množstvím vosků a olejů. Při ohnutí, natažení nebo poškrábání se tuky v materiálu přesunou a povrch v daném místě zesvětlá, čímž vzniká typický vintage vzhled a výrazná patina. Používá se například na brašny, batohy, peněženky, obuv a další galanterii.

Označení hladká, nubuk, velur, lakovaná, ražená, Saffiano nebo pull-up popisují především vzhled a úpravu povrchu. Neříkají samy o sobě, jakým způsobem byla useň vyčiněna ani zda jde o lícovou useň nebo štípenku.

C. Podle odvětví nebo použití

C1. Obuvnické usně

Jsou určeny k výrobě obuvi. Jsou to usně vrchové, spodkové, podšívkové, rámové, stélkové.

C2. Galanterní usně

Jsou určeny k výrobě kožené galanterie.

C3. Oděvnické usně

Jsou určeny k výrobě oděvů. Jsou měkké, mají přiměřenou tažnost, vysokou stálost úpravy na světle a vůči otěru.

C4. Technické usně

Jsou určeny pro výrobu technických předmětů jako hnací řemeny, manžety, těsnění.

C5. Čalounické usně

Jsou určeny k výrobě čalouněného nábytku.

C6. Autočalounické usně

Jsou určeny pro vnitřní vybavení luxusních verzí automobilů.

C7. Rukavičkářské usně

Jsou určeny pro výrobu vycházkových rukavic.

C8. Sedlářské a brašnářské usně

Jsou určeny pro výrobu brašnářských a sedlářských výrobků.

D. Podle použití

D1. Oděvní usně

Vyznačují se především měkkostí, přiměřenou tažností, stálostí úpravy na světle a odolností vůči otěru a rovnoměrným vybarvením po celé ploše.

D2. Rukavičkářské usně

Musí být jemné, tažné, pevné, vláčné, příjemné ve styku s rukou. Povrchová úprava je minimální, aby nedošlo ke ztrátě prodyšnosti a ohebnosti. Vyznačují se jemným, hladkým lícem.

D3. Sedlářské usně

Jedná se o těžší, silnější usně s vyšší hustotou usňových vláken a pevností. Mají mít co nejmenší tažnost, nasákavost, vysokou odolnost proti otěru.

D4. Brašnářské usně

Nejsou tak těžké a silné jako sedlářské usně. Musí být odolné proti otěru a stálobarevné.

D5. Obuvnické usně

E. Podle účelu

E1. Vrchové usně (svrškové)

Jsou vysoce ohebné, tažné, pevné, pružné, lehké, prodyšné a tvarově stálé. Musí rovnoměrně odsávat pot a zabezpečit jeho odpařování z boty.

E2. Spodkové usně (podešvové)

Jsou v porovnání s usněmi svrškovými tužší, těžší, tlustší a méně ohebné. Z funkčního hlediska je důležité, aby byly pevné, odolné vůči odírání a dostatečně prodyšné. Usňové podešve se dnes používají na taneční a luxusní módní obuv.

E3. Podšívkové usně

Používají se ke zlepšení tepelných vlastností a k zakrývání svršků. Fyzikálně – mechanické vlastnosti mají stejné jako vrchové usně. Povrchová úprava musí být dokonale odolná proti oděru a stírání barev. Podšívka nesmí být lepkavá, zachytávat nečistoty, patní část je protiskluzová (antislip). Část nerovnosti povrchu podšívkové usně může být zakryta silnější vrstvou povrchové úpravy.

E4. Rámové usně

Speciální velmi pevné usně odolné proti otěru s minimální tažností a nasákavostí.

E5. Stélkové usně

Odolné proti oděru, stálobarevné, hodně nasákavá. Tažná, slabší a méně pevná.