Měděné a mosazné nýty s podložkou: pevný spoj krok za krokem

Měděné a mosazné nýty s podložkou patří mezi pevné sedlářské spoje, které se používají hlavně tam, kde má nýt dobře držet, kde bude spoj namáhaný nebo kde má být nýt zároveň viditelným řemeslným detailem. Setkáte se s nimi například u kožených obojků, vodítek, postrojů, opasků, brašen nebo dalších výrobků z usně, kde mohou kromě pevnosti plnit i výraznou designovou funkci.

Na rozdíl od běžných sedlářských nýtů se u nich neřeší jen správná velikost nýtu, ale také délka trnu, usazení podložky a následné rozklepání konce. Právě proto si zaslouží samostatný návod.

V tomto článku se podíváme na to, jak měděné a mosazné nýty s podložkou fungují, podle čeho vybrat správnou velikost, jaké nářadí budete potřebovat a jak při nýtování postupovat krok za krokem.

U tohoto typu nýtů budeme řešit hlavně:

• správný průměr trnu,
• správnou délku trnu,
• velikost otvoru v materiálu,
• pevné usazení podložky,
• odštípnutí přebytečného trnu,
• čisté a bezpečné zakončení hlavy nýtu.

Jak funguje nýt s podložkou

Měděné a mosazné nýty s podložkou se skládají ze dvou částí: z nýtu s trnem a ze samostatné podložky. Trn se provlékne připraveným otvorem v materiálu, z druhé strany se na něj nasadí podložka a ta se pomocí hlavičkáře srazí dolů k materiálu.

Přebytečná část trnu se potom odštípne a zbytek se rozklepe do výsledné hlavy nýtu. Tím vznikne pevný nerozebíratelný spoj.

Právě práce s podložkou, délkou trnu a rozklepáním konce je to, co tento typ nýtů odlišuje od běžnějších sedlářských nýtů.

Měď nebo mosaz: jakou variantu vybrat

Měděné i mosazné nýty s podložkou fungují na stejném principu. Rozdíl je hlavně v materiálu, vzhledu a v tom, jak budou na hotovém výrobku působit.

Měděné nýty mají typický teplý, načervenalý odstín. Na kožených výrobcích působí výrazně, řemeslně a dobře vyniknou tam, kde má být nýt viditelnou součástí designu.

Mosazné nýty mají zlatavý odstín a dobře se hodí k mosaznému kování. Pokud tedy na výrobku používáte mosazné přezky, polokroužky, karabiny nebo další komponenty, mosazný nýt pomůže celý výrobek vzhledově sjednotit.

Co se s mědí a mosazí děje časem

U mědi i mosazi je potřeba počítat s tím, že se jejich vzhled může používáním měnit. Oba materiály mohou časem tmavnout, ztrácet původní lesk a získávat patinu. Není to vada, ale přirozená vlastnost těchto kovů.

Vlhko a voda mohou tento proces urychlit. Pokud výrobek často přichází do kontaktu s vodou, potem, deštěm nebo vlhkým prostředím, mohou nýty rychleji ztmavnout nebo se na nich může objevit povrchová oxidace. U mědi se může při dlouhodobém působení vlhka a vzduchu vytvářet typická zelenomodrá patina. U mosazi se může vzhled měnit do tmavších, matnějších odstínů.

To ale neznamená, že je nýt automaticky špatný nebo nefunkční. U mědi je patina běžnou přirozenou reakcí povrchu a v některých podmínkách může vytvořit i ochrannou vrstvu. U mosazi je dobré myslet na to, že jde o slitinu mědi a zinku, a při dlouhodobém nebo agresivním působení vody a prostředí může docházet ke korozi mosazi. Proto se u výrobků, které budou často mokré, vyplatí počítat nejen se vzhledem, ale i s pravidelnou kontrolou spoje.

Pokud chcete, aby nýty zůstaly déle lesklé, je potřeba je udržovat v suchu, po namočení výrobek osušit a případně je čas od času jemně očistit nebo přeleštit. Pokud vám naopak přirozená patina nevadí, mohou měděné i mosazné nýty časem získat výraznější řemeslný vzhled.

Jak vybrat správnou velikost nýtu

U měděných a mosazných nýtů s podložkou vybíráte hlavně velikost nýtu a délku trnu. V popisech se můžete setkat i s označením dřík – v článku tím myslíme rovnou část nýtu, která prochází materiálem a na kterou se nasazuje podložka.

Velikost nýtu

Velikost nýtu vybírejte podle velikosti výrobku, šířky materiálu a namáhání spoje. Větší nýt má větší hlavičku a silnější trn, menší nýt má menší hlavičku a slabší trn.

Na menší výrobky nebo užší díly materiálu se hodí menší nýt. Na větší výrobky, širší díly, silnější materiál nebo namáhanější spoje zvolte větší nýt.

Myslete také na vzhled. Na hotovém výrobku je vidět původní hlavička nýtu z jedné strany a rozklepaný konec trnu z druhé strany, proto by velikost nýtu měla odpovídat celkovému vzhledu výrobku.

Délka trnu

Délku trnu vybírejte podle toho, kolik vrstev materiálu spojujete a jak silná je výsledná vrstva. Čím silnější materiál, tím delší trn budete potřebovat.

Po provlečení nýtu materiálem musí zůstat dost místa pro nasazení podložky a následné zanýtování. Orientačně potřebujete, aby mezi začátkem zúžení trnu a horní vrstvou materiálu zůstalo alespoň 5 mm.

Příliš krátký trn nepůjde správně zanýtovat. Příliš dlouhý trn nevadí tolik, ale po usazení podložky ho budete muset správně zkrátit.

Jak připravit otvor v materiálu

Otvor pro nýt vytvořte podle průměru trnu. Nýt by měl materiálem projít, ale neměl by v otvoru zbytečně plavat.

Pokud bude otvor příliš malý, trn materiálem neprotáhnete nebo materiál poškodíte. Pokud bude otvor příliš velký, nýt nebude dobře sedět a spoj nemusí správně držet.

Jaké nářadí budete potřebovat

Než se pustíte do nýtování, připravte si nýt, podložku a správné nářadí:

• měděné nebo mosazné nýty s podložkou,
• děrovač nebo děrovací kleště na otvor,
• hlavičkář na sedlářské nýty,
• kladivo,
• štípací kleště na zkrácení trnu,
• pevnou pracovní podložku např. žulu nebo kovadlinku,
• případně brusný papír nebo ruční frézku na zahlazení nerovností v hlavičkáři.

Nejdůležitějším nástrojem je hlavičkář. Má dvě pracovní části: otvor pro usazení podložky a prohlubeň pro samotné zanýtování. Právě díky němu podložku správně srazíte k materiálu a následně vytvoříte čistější zakončení nýtu.

U hlavičkáře je dobré zkontrolovat, jestli v prohlubni nezůstaly po výrobě drobné otřepy nebo ostré hrany. Pokud ano, můžete je jemně zahladit brusným papírem nebo ruční frézkou, aby při nýtování nepoškozovaly hlavu nýtu.

Kterou stranu nýtu zvolit jako pohledovou

Ještě před samotným nýtováním si rozmyslete, která strana výrobku bude více pohledová a která bude přiléhat ke kůži, srsti nebo jinému citlivému materiálu.

Z jedné strany je vidět původní hladká hlavička nýtu, z druhé strany vzniká při nýtování nová rozklepaná hlava. Obě strany mohou být pohledové, záleží na vzhledu výrobku a na tom, jak nýt zakončíte.

Pokud bude jedna strana výrobku přiléhat přímo ke kůži nebo srsti, je bezpečnější otočit tímto směrem původní hladkou hlavičku nýtu. Rozklepanou stranu je potřeba vždy pečlivě zkontrolovat, aby na ní nezůstala žádná ostrá hrana.

Postup nýtování krok za krokem

Jakmile máte připravený správný nýt, otvor v materiálu a potřebné nářadí, můžete se pustit do samotného nýtování.

1. Vložení nýtu do připraveného otvoru

Nýt provlékněte připraveným otvorem v materiálu. Předem si určete, na které straně chcete mít původní hladkou hlavičku nýtu a na které straně budete vytvářet novou rozklepanou hlavu.

2. Nasazení podložky

Na trn nasaďte podložku. Podložka se nasazuje z té strany materiálu, kde budete následně zkracovat trn a vytvářet rozklepanou hlavu nýtu.

3. Sražení podložky k materiálu

Na trn nasaďte hlavičkář tou částí, která slouží k usazení podložky. Podložku nesrážejte jednou silnou ranou. Lepší je pracovat postupně několika menšími ranami.

Cílem je, aby podložka hladce dosedla na materiál. Neměla by zůstat volná, ale zároveň ji nechcete zarazit příliš hluboko do usně.

4. Zkrácení přebytečného trnu

Po usazení podložky zkraťte přebytečný trn štípacími kleštěmi. Nad podložkou musí zůstat jen tolik materiálu, aby šel bezpečně rozklepat do nové hlavy nýtu.

Orientačně se můžete držet rozmezí přibližně 2 až 4 mm podle velikosti nýtu. U menších nýtů může stačit kolem 2 mm, u větších nýtů nebo při výraznějším tvarování hlavy můžete potřebovat materiálu o něco víc.

Praktické je štípat trn na dvakrát. Nejdříve kleštěmi štípněte přibližně do poloviny tloušťky trnu, potom kleště otočte o 90° a doštípněte. Díky tomu vznikne zkosení, které se potom dobře sklepe a připraví pro samotné zanýtování.

5. Vytvoření hlavy nýtu

Vzniklé zkosení můžete nejdřív lehce sklepnout kladivem. Potom použijte druhou část hlavičkáře – prohlubeň určenou k zanýtování.

Pomocí několika menších ran a lehkého krouživého pohybu vytvořte výslednou hlavu nýtu. Není potřeba používat zbytečně velkou sílu. Důležitější je postupné tvarování.

6. Kontrola hotového nýtu

Na závěr hotový nýt zkontrolujte prstem. Neměla by na něm zůstat žádná ostrá hrana, která by mohla poškrábat kůži, poškodit useň, zatrhnout látku nebo roztrhnout jiný materiál.

Možnosti zakončení hlavy nýtu

U měděných a mosazných nýtů s podložkou můžete ovlivnit i vzhled nově vytvořené hlavy nýtu. Záleží na tom, jaké nářadí použijete a jaký výsledek se k danému výrobku hodí.

Čisté zakončení pomocí hlavičkáře

Nejběžnější variantou je zakončení pomocí hlavičkáře. Po usazení podložky a zkrácení trnu použijete prohlubeň v hlavičkáři a postupnými menšími údery vytvoříte hladší a pravidelnější hlavu nýtu.

Tato varianta se hodí tam, kde chcete čisté a kontrolované zakončení.

Rustikálnější zakončení poklepáním kladívkem

Pokud chcete výraznější ruční vzhled, můžete hotovou hlavu nýtu ještě lehce opracovat poklepáním kladívkem. Vhodné je například menší kovotepecké kladívko s kulovou hlavou, které na kovu vytvoří nepravidelnější strukturu.

Podobného efektu můžete dosáhnout i jiným vhodným kladívkem. Záleží hlavně na tvaru hlavy kladívka a na tom, jakou stopu na kovu zanechá. Důležité je pracovat postupně, menšími údery, a nakonec zkontrolovat, že na nýtu nezůstala žádná ostrá hrana.

Rozklepání plochým kladivem

Další možností je po zkrácení trnu nepoužít hlavičkář a nýt rozklepat rovnou kladivem s plochou hlavou. Výsledná hlava bude působit jinak než při použití hlavičkáře a může se hodit tam, kde chcete přiznanější ruční zpracování.

U této varianty je potřeba pracovat opatrně, aby se hlava nýtu rozklepala rovnoměrně a nevznikly na ní ostré okraje.

U všech variant platí, že hotovou hlavu nýtu je potřeba nakonec zkontrolovat prstem. Neměla by mít ostrou hranu ani výstupek, který by mohl poškodit materiál nebo být nepříjemný při používání.

Praktické tipy při nýtování

Při práci s měděnými a mosaznými nýty s podložkou se vyplatí několik jednoduchých pomůcek, které vám usnadní práci a pomohou dosáhnout čistšího výsledku.

Pomůcka pro ochranu podložky a označení délky

Při zkracování trnu si můžete pomoci kouskem papíru nebo jiného tenkého materiálu. Nasadíte ho na trn nad podložku a použijete jako jednoduchou pomůcku.

Pomůže vám ve dvou věcech:

• ochrání podložku před poškozením při štípání,
• pomůže lépe odhadnout, kde trn zkrátit.

Díky tomu si snáze pohlídáte, aby nad podložkou zůstalo přibližně 2 až 4 mm materiálu podle velikosti nýtu a požadovaného zakončení hlavy.

Podložení slabších materiálů

Pokud nýtujete slabší materiál, například tenčí useň nebo látku, můžete si pomoci kouskem silnější usně. Tu nasadíte na trn ještě před měděnou nebo mosaznou podložkou.

Pomocná kožená podložka pomůže rozložit tlak a může být užitečná hlavně u materiálů, které by se mohly při nýtování deformovat nebo poškodit.

Přeleštění hlavy nýtu

Vzhled hotového nýtu můžete upravit také přeleštěním. Hlavu nýtu nejdřív jemně přebruste brusným papírem a postupně použijte jemnější zrnitost, dokud povrch nebude hladší.

Pokud chcete dosáhnout vyššího lesku, můžete použít lešticí pastu. Tu naneste na kousek přírodní kůže a hlavu nýtu jemně vyleštěte. Tento krok není nutný pro funkčnost spoje, ale může se hodit tam, kde chcete, aby nýt působil čistěji, leskleji nebo lépe ladil s celkovým vzhledem výrobku.

Nejčastější chyby při nýtování

U měděných a mosazných nýtů s podložkou rozhodují hlavně správná délka trnu, přesně připravený otvor a pečlivé zakončení. Nejčastější chyby vznikají právě ve chvíli, kdy se některý z těchto kroků uspěchá.

Pozor si dejte hlavně na:

• příliš krátký trn, který nenechá dost materiálu pro vytvoření hlavy nýtu,
• příliš velký otvor, ve kterém nýt nesedí pevně,
• podložku, která zůstane volná a nedosedne k materiálu,
• příliš silné rány kladivem, které mohou poškodit podložku nebo materiál,
• špatně odštípnutý trn,
• ostré hrany na hotové hlavě nýtu.

Po dokončení nýt vždy zkontrolujte nejen pohledem, ale i prstem. Hotový spoj by měl být pevný, bez vůle a bez ostrých hran. Pokud bude výrobek přicházet do kontaktu s kůží, srstí nebo látkou, je tahle kontrola obzvlášť důležitá.

Závěr

Měděné a mosazné nýty s podložkou nejsou jen praktický způsob, jak vytvořit pevný spoj. Na hotovém výrobku často fungují i jako výrazný designový prvek, který dokáže obyčejný detail povýšit na něco řemeslnějšího a zajímavějšího.

Aby ale výsledek opravdu dobře vypadal, vyplatí se nespěchat. Pohlídejte si správnou velikost nýtu, čistý otvor, dobře usazenou podložku a pečlivě opracovanou hlavu bez ostrých hran. U tohoto typu nýtování totiž nerozhoduje síla, ale přesnost, trpělivost a správné nářadí.

Když se všechno povede, získáte spoj, který nejen drží, ale zároveň výrobku dodá krásný kovový detail.